Hřebenovka ze Skřítku na Červenohorské sedlo - pěší trasa

Pod sedlem Skřítek leží osada Klepáčov, kde se můžete pohodlně ubytovat. Horská víska v hezkém údolí Klepáčovského potoka se pyšní dřevěným roubeným kostelíkem. Je také rekreačním střediskem se širokými možnostmi. Na Skřítku najdeme motorest, stanici horské služby a v zimním období tudy vedou běžecké lyžařské okruhy, upravované Sdružením cestovního ruchu Jeseníky.

Po zeleně značené trase, která patří k jedněm z nejvíce frekventovaných, můžeme vystoupat až k hlavnímu hřebenu Jeseníků. Po cestě, která poměrně prudce stoupá, projdeme nejprve lesním porostem s občasnými výhledy, a po dvoukilometrovém výstupu dosáhneme bizarního útvaru, zvětralé skály Ztracené kameny. Skála je opředena dávnou bájí o čertovi, který ji prý musel při přenášení po zakokrhání kohouta upustit, čímž získala svou zvláštní podobu.

Ze skály dohlédneme do údolí říčky Merty a dál k Velkým Losinám a Šumperku. Po krátkém vydechnutí můžeme dál pokračovat řídnoucím lesem až na jeho hranici, za níž se rozkládají holiny hlavního hřebene Jeseníků, až k samotnému Pradědu (1492 m n. m.), nejvyšší hoře Jeseníků. Cestou projdeme kolem skalního útvaru Pece (1250 m n. m.), který skýtá rozhled po celém pohoří Jeseníků, do rovin Hané, Slezska a na západě, je-li dobrá viditelnost, je možné spatřit i Krkonoše.

Po cca šestikilometrovém pochodu okolo vrcholu Pecný (1334 m n. m.), po úbočí Břidličné (1358 m n. m.), nyní již po pohodlném, neznatelně stoupajícím chodníku dorazíme k Jelení studánce, kde vyvěrá pramen Stříbrného potoka. V tomto místě budeme křižovat žlutě značenou cestu, která by nás ve směru na východ zavedla k Alfredově chatě (bohužel je vyhořelá a jako dočasná náhrada je tady k dispozici bufet) a zpět na Skřítek (11 km).

Po žluté značce ve směru na západ by nás čekal prudký sestup po úbočí Břidličné (1358 m n. m.) poseté sutí a skalními útvary až k Čertově vyhlídce, bizarnímu skalnímu útvaru, ze kterého vás okouzlí pohled do propadliny vytvářené říčkou Mertou. Pozorovat můžeme členité úbočí Kamzičníku, Vysoké hole a Pradědu, které spolu s protilehlým masívem Mravenečníku vytvářejí pohádkovou kulisu. Není vyloučeno, že se cestou setkáte se stádem kamzíků a jelení zvěří. Dál v tomto směru bychom mohli pokračovat na Kosaře (bývalá osada - dnes samota), do Vernířovic, kde je restaurace, ubytování a autobusové spojení (cca 7 km).

Naše trasa ale vede dál po červené značce. Půjdeme po holinách hlavního hřebene s dalekými výhledy, nad Malým Kotlem, Vysokou holí a po levé straně mineme čarodějnickými bájemi opředené Petrovy Kameny (1438 m n. m.). Kameny jsou pro svoji vzácnou flóru chráněny a není k nim povolen přístup.

Z Petrových Kamenů sestoupíme k vojenské zotavovně Ovčárna (autobusové spojení). Lokalita Ovčárny je hojně navštěvované turistické a lyžařské středisko, se stravovacím i ubytovacím zázemím (např. v chatách Kurzovní, Barborka, Ovčárna, Figura a v chatě Sabinka).

Odtud dále pokračujeme po zeleně značené cestě k rozcestníku Pod Pradědem. Z tohoto místa je to již jen jeden kilometr na nejvyšší vrchol Moravy, Praděd. Pokud se rozhodnete u rozcestníku pokračovat dál po modré značce, čeká vás říčka Divoká Desná, která napájí údolní přehradu Přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně (elektrárna je přístupná pro turisty, takže v případě zájmu neváhejte toto největší vodní dílo v České republice navštívit). Po této cestě pak dojdete do Koutů nad Desnou, kde je vlakové i autobusové spojení (cca 11,5 km).

My se však od rozcestí Pod Pradědem vydáme dál po zelené značce. Po 3 km mírného sestupu dojdeme na chatu Švýcárna, kde je možné se občerstvit, případně i ubytovat. Dále pokračujete sestupem po zelené značce s občasnými nádhernými výhledy. Po 3,5 km se u rozcestí Petrovka můžeme rozhodnout, zda budeme dále pokračovat prudším sestupem po zelené značce do Koutů nad Desnou (5,5 km, autobusové a vlakové spojení) nebo se po vrstevnicové cestě po modré značce vydáme až do turistického a lyžařského střediska Červenohorské sedlo (1010 m n. m.), odkud je autobusové spojení do Šumperka a Jeseníku (5,5 km).

Zdroj: Jeseníky tourism

Zveřejněno: 10.5. 2014